Historie lázní III.: Jak vypadala lázeňská péče před sto lety
Ve třetím díle naší série o historii Lázní Kostelec u Zlína se podíváme na podobu lázeňské péče ve zdejších lázních v průběhu desátých a dvacátých let minulého století. Díky lázeňskému prospektu, který se nám z této doby dochoval, máme jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku tehdejším způsobům léčby, typům ubytování i cenotvorbě lázeňských pobytů. Na počátku 20. století se Lázně Kostelec i díky okouzlujícím lázeňským vilám a moderním balneologickým léčebným metodám staly kulturním centrem kraje s bohatým společenským životem. O nedělích a svátcích je navštěvovalo až 1 500 lidí.
Tehdejší nabídku služeb představuje jedinečný oboustranný prospekt, ve kterém si můžeme všimnout nejen termínu hlavní lázeňské sezóny, která trvala od 15. května do 1. října, ale zároveň máme možnost přečíst si v úryvcích z novinových článků recenze hostů. První úryvek pochází z novin s názvem Našinec ze dne 11. srpna 1922.
Autoři zde vyzdvihují kosteleckého hydropata (vodolékaře) Karla Šibu, který se učil metodu Kneippovy vodoléčby přímo u mistra Sebastiana Kneippa. Spokojení pacienti díky panu Šibovi přirovnávají místní lázně ke slavnému Wörishofenu, ve kterém působil sám Sebastian Kneipp: „…léčí vodou přesně podle způsobu Kneippova jako ve Wörishofenu a my pacienti, kteří zkoušíme na sobě překvapující úspěšné výsledky této léčby, cítíme se šťastnými, že máme takové místo léčebné ve své milé vlasti v rozkošné Moravěnce a nemusíme pro své zdraví jezditi do ciziny.“
Díky hodnocení pacientů si můžeme přečíst také výčet neduhů, se kterými tehdy lidé mířili za sirným pramenem do Lázní Kostelec: „Přišli jsme s různými chorobami. Jedni s katarrhem krčním, plícním, žaludečním, střevním, jiní s rheumatizmem, neurasthenií, neuralgií, ischiasem a někteří s obtížnou zlatou žílou a astmatem. A všem nám se dobře daří, zdraví až nápadným způsobem se vrací. Uzdravení po 3 – 4 týdnech odcházejíce s radostí volají: „Sláva Kneippovi – ať žije Kneippova léčba!“ Proto radíme všem, kdož trpí nějakým neduhem a nemohou se ho zbaviti, ať se zbytečně netrápí a ať přijedou do lázní do Kostelce u Štípy a okusí blahodárné léčby Kneippovy a nebudou toho litovati,“ zní jejich doporučení.
Vodolékaře Karla Šibu chválí i ředitel mateřské školy v Kojetíně Jan Voříšek, který je autorem druhé recenze uveřejněné dne 19. července 1924 v Právu lidu: „V sirných lázních v Kostelci u Štípy zavedena roku 1922 vodoléčba Kneippova, kterou provádí osvědčený lidumil hydropat p. Karel Šiba. Týž po šest roků studoval metodu vodoléčebnou u zvěčnělého faráře Kneippa ve Wörishofenu a byl pak dlouhou řadu let ředitelem vodoléčebného sanatoria v Kyjevě. Trpící nervositou, srdečními neduhy, bledničkou, revmatismem, ischiasem, neuralgií, různými katary, zlatou žílou, docházejí až nápadným způsobem a v poměrně krátké době značné úlevy a ve velmi četných případech úplného uzdravení.“
Neopomenutelnou součástí léčebných účinků pobytu v Lázních Kostelec bylo vždy také příjemné klima a krásná okolní příroda, což dokládají i následující věty Jana Voříška: „Lázně leží v idylickém údolí a jsou romantickým pásmem rozsáhlých lesů chráněny od větrů. Všichni strádající a přepracovaní nenajdou tak snadno vodoléčebného ústavu, jako jsou sirné lázně v Kostelci u Štípy, které romantickou polohou a vzácným klidem vynucují si takřka uznání a zálibu u všech hostů.“ Voříšek zároveň zmiňuje, že místní strava je živná a chutná a pokoje jsou čisté a vzdušné. Podobu pokojů v lázeňských vilách si můžete prohlédnout na přiložené dobové fotografii.
Zajímavostí jsou také ceny pobytů v Lázních Kostelec před sto lety. Pobyt se skládal z ubytování, stravy, léčení a dopravy. Přijíždějící hosté si mohli vybrat hned ze dvou kategorií ubytování (první a druhá třída), přičemž samozřejmostí byl pobyt s plnou penzí, který se v té době nazýval „celé zaopatření“ a zahrnoval snídaně, obědy, večeře, vybranou kategorii pokoje, obsluhu a osvětlení. Dále si hosté mohli pobyt doplnit léčením hydropata v podobě Kneippovy vodoléčby, sirnatými koupelemi nebo dopravou ze Zlína až do lázní speciálním povozem.
Pokud si tedy host chtěl zakoupit týdenní pobyt v pokoji první kategorie, včetně léčení a dopravy zaplatil přibližně celkem 450 korun (podle požadovaného počtu koupelí). Nejčastější délkou pobytu ale v té době byly tři týdny, za takový pobyt potom host zaplatil 1 350 Kč. Pro srovnání – plat se ve 20. letech minulého století pohyboval průměrně mezi 500 až 1200 korunami měsíčně.
Neopomenutelnou součástí letáku je také popis dobového dopravního spojení z nejbližšího města: „Od města Zlína, stanice to místní severní dráhy Otrokovice Zlín – Vizovice, vzdáleny jsou lázně půl hodiny poštovním autobusem, který jezdí denně na trati Zlín-Holešov a zpět. Lázně Kostelec leží na této cestě v rozkošném údolí. Lázeňský park sousedí s lesem, v němž možno po upravených cestách se procházeti.“ Hosté se tak mohli nejen pohodlně dopravit do lázní, ale zároveň zde mohli utužovat své zdraví nejen prostřednictvím blahodárných procedur a klidného lázeňského prostředí, ale také díky nejpřirozenějšímu lidskému pohybu – chůzi.
V návaznosti na dlouholetou tradici, kterou v Lázních Kostelec Kneippova vodoléčba má, jsme si pro naše klienty připravili speciální pobyt s názvem Kneippova bylinková harmonie. Tento pobyt využívá osvědčenou kombinaci přírodních produktů od firmy Kneipp a místní blahodárné sirné vody. Těšit se tak můžete na Kneippovu meduňkovou koupel, relaxační masáž s jojobovým olejem, koupel s arnikou horskou a jalovcový zábal s rakytníkem.
